čtvrtek 16. února 2017

Rosemary je nevinná

14:04

Máte rádi hlavolamy?
Zkuste tento případ vyřešit dřív než deset stránek před hustopřísným odhalením. Získáte dobrý pocit a virtuálního zlatého bludišťáka.
Jediné, co na začátku víte, je, že Rosemary Thomasová, která byla odsouzena k smrti za vraždu manžela, to neudělala.

Knihu Mrtví neznají klid napsalo 26 poměrně známých autorů. Všichni na špičkové úrovni. Setkáte se s kapitolami od S. Brown, J. Deavera, K. Reichs, J. Lindsaye nebo třeba T. Gerritsen. Není to žádná kolekce povídek, jak by se moho zdát. Pouze jeden jedinkatý příběh. Je logické, že tohle mohlo skončit buď absolutní katastrofou (nedokážu si představit fungující spolupráci tolika lidí), nebo fakt dobrým pošušňáníčkem. Přeci jen... víc hlaví víc ví a víc vymyslí.


Jasně, otázka "Kdo je vrah?" není nijak originální. Čtenářovy zvědavosti a přirozeného sklonu k pídění se po odpovědi na tuto začarovanou otázku využívá - odhadem - každá druhá detektivka. Důležitý je taky způsob zavraždění oběti. Já osobně dávám přednost krutému a krvavému masakru před střelou z pistole. A zastávám názor, že čím originálnější smrt, tím lepší. (Třeba... kdyby někdo tělo rozsekal a hodil někomu pod vánoční stromeček, to by bylo boží.)

Ale Christopher Thomas nezemřel vůbec marně. Jeho tělo bylo nalezeno v mučicím nástroji zvaném "železná panna" v německém muzeu. Vysoký stupeň rozkladu. Velmi dobrý a barvitý popis na mě zapůsobil. Tak se mi ten výjev zažral do paměti, že se mi ještě v noci zdálo o hnusných a odporných červech. Áááá - fuj! Mám husinu.

Tolik postav.
A skutečným vrahem mohl být kdokoliv. Vyřazovací metodou se to postupně sice slušně eliminovalo, ale stejně bych si nejradši dala facku, protože celé TO mi došlo až sakra pozdě. :)

Dějová linka nabízí pohled do doby "před", kdy se docela důvěrně seznámíte s životem manželů Thomasových i následným vyšetřováním případu, i do doby "po" - přesněji po deseti letech od popravy Rosemary. Má se konat posezení na její počest. Hezké kulaté výročí. Je celkem jisté, že na povrch vyplují nové důkazy. A tušíte správně, vrah si začne slušně nadělávat do gatí.

http://www.deviantart.com/art/Murder-445812226

Krátké kapitoly a nutnost přečíst "ještě jednu", než konečně půjdu spát, akorát zajistily dnešní kruhy pod očima. Vysoká čtivost, opravdu mě s každou stránkou zajímalo, co bude dál. A těch tři sta stránek jsem měla za sebou za méně jak tři hodiny.

Střídaly se pohledy různých postav. A tím, že vesměs každou kapitolu psal jiný autor, měnily se i styly. Někomu by se to mohlo zdát lehce rušivé. Je jasné, že Deaverova část byla ultra mňamózní a jinou bych vypustila, ale to k věci patří.

Trošku mi chyběly sarkastické poznámky a nějaký hodně cool detektiv s chladnou hlavou. Vyhořelý policista, kterého užírá svědomí, to není úplně dle mého gusta. A v časové ose jsem se taky místy ztrácela, ale to je drobnost.

Jó, líbilo by se mi, kdyby se ten případ dostal do rukou Patricka Janea. Tohle docela přesně zapadá do klasického schématu vražd objevujících se v Mentalistovi.

Každopádně s klidem říkám, že pokud máte chuť na nějakou oddechovou detektivku, která má hlavu i patu, zkuste Mrtví neznají klid. :) Je to dobrá skládanka. Kousky nabízeny rozvážně a je jen na vás, jestli je najdete a dokážete spojit správně.


Hezky si počtěte. :)

Odkaz na GoodReads: TUTUTU


pátek 27. ledna 2017

Komiksy v MHD? NIKDY víc!

19:50

http://www.deviantart.com/art/love-comics-444333871

Máte rádi komiksy?
Já jo. Nejsem jejich úplně hyper mega fanda, ale občas mi dobrý komiks fakt bodne.
Jen je nikdy - opakuji: NIKDY - nečtu v MHD. Tramvaje, ponorky, letadla, lodě, autobusy i horkovzdušné balóny. Nikdy mě tam nenajdete s komiksem v ruce.

https://www.goodreads.com/book/show/20822407-ern-d-raA proč?
Protože doteď potkávám milou starší dámu, kterou jsem neskutečně pohoršila. Pořád se na mě mračí a ukazuje na mě prstem, jako bych byla nějaký zatrollený sériový vrah.

Může za to Moira, která mi doporučila Černou díru od Charlese Burnse. Výborný komiks. Zajímavá kresba, krásně morbidňoučké, určitě doporučuji. Seženete třeba v ostravské knihovně. V dětském oddělení. Já si pro ni zašla a s tím, že absolutně netuším, o čem má být, jsem ji i rozečetla. No. V autobuse. No. Chyba. Již zmiňovaná paní mi koukala přes rameno. Ono komiksy jako kopa obrázků na jednom místě prostě lákají oči. Rozhodně. Než jsem se nadála, ječela po mně něco o dnešní mládeži a následoval proud slov se zhrozeným výrazem v obličeji. Jo, chvíli jsem si myslela, že na mě snad plivne. Jako by nahé lidi viděla prvně. :) I když, uznávám, místy i mi při čtení Černé díry obočí vyletělo vysoko vzhůru. (Ale ty části vám neukážu, fakt ne.)

http://bloody-disgusting.com/news/3257692/david-fincher-may-adapt-charles-burns-black-hole/

Něco podobného se mi stalo i se Ságou.
https://www.goodreads.com/book/show/25471650-s-ga-1Seděla vedle mě holčička, které mohlo být přibližně deset let. A vedle stála její maminka. Přásahám, že jsem žila v domnění, že Sága je neškodná. Po Černé díře jsem si dávala fakt pozor a komiksy v buse neotvírala. Jenže jsem se nějak nemohla dočkat. Všichni doporučovali!

Problém vlastně úplně stejný. Nějak moc nahých lidí, což děsilo okolí. A kdo zná Ságu, ví, že když tam je třeba pindík, je klidně přes celou stránku. Kurde, vždyť já si doteď dávám sakra pozor, abych další díly četla bez společnosti. Člověk nikdy neví, co tam na něj vykoukne. A tenkrát v tom buse? Když jsem to viděla, byl to solidní uran do očí (= nechuťárna zabíjející oči). Maminka zalapala po dechu, okamžitě vzala svou dcerku a šly si sednout pryč. Tadá.

Konec příběhu to ale není. Ta maminka se zázračným způsobem zná s mojí maminkou. Dokážete si představit, jaké jsem měla pak doma peklo?


https://www.goodreads.com/book/show/13631619-z-mek-a-kl-1?ac=1&from_search=trueA třetí... Zámek a klíč. Nevím už, který díl to byl.
(Jestli neznáte, rychle napravit, je to boží!!!)
Někomu vadily obrázky s krví. Starší pán. Taky po mně začal řvát, že my mladí čteme jen o krvi a mordování a že nechápeme podstatu skutečného utrpení. A další řeči.

Moc jsem si z něj nedělala, ale zařekla jsem se, že komiksy v MHD už nikdy neotevřu.
Nestojí mi to za ty pohoršené pohledy.




A jak to máte vy? :)



středa 25. ledna 2017

Knihobroty vol. 1

14:09
Dneska to je něco mezi husťáckým knižním doporučením a tím, čemu říkám recenze-eee.
Dobré knížky prostě musejí být čteny. Musíte se o nich dozvědět.
Takže se pohodlně usaďte, uvolněte se a my se vás pokusíme navnadit na dvě super boží knihy, které si zaslouží pozornost. 

btw... říkám "my" schválně. Nejsem král, abych tím myslela jen sebe. 
The Sacred Lies of Minnow Bly se vám nesnažím podstrčit já, ale Kerris. Je podobně náročný čtenář jako má maličkost. Vkus máme z 95 % shodný. Pět hvězdiček dáváme přibližně stejně často. Tedy, skoro vůbec. Vlastně mi přijde, že občas jen hledáme zlaté mince v žumpě. Ale když se zadaří, stojí to za to. Člověk si pak uvědomí, jak je čtení krásné.



Začnu já, jelikož má spřízněná duše mi poslala text bez diakritiky a musí to spravit (až dohraje nějakou hru). :)

Across the Nightingale Floor
Hledala jsem kung-fu a atmosféru historické Číny.
Našla jsem ninja lidičky a samuraje z japonského prostředí. 
A bylo to extra mňamkózní.
http://lianhearn.com/across_the_nightingale_floor.html

Představte si. Sekají se tam hlavy (skoro) na potkání. Postavy snad neměly žádné svědomí. Se záporňákama se tam úplně roztrhl pytek. Autorka se nebojí popisovat mučení a je u toho velmi kreativní. Kdo by řekl, že tohle má být JEN young adult? Proč takových není víc? Mě by samou radostí srdce z hrudi vyskočilo!


“How was it possible for the world to be so beautiful and so cruel at the same time?” 

https://www.knihydobrovsky.cz/slavik-vesti-smrt-74659Vždyť já se nemohla odtrhnout už od první stránky. Když jsem usínala, promítaly se mi scény, které jsem ten den přečetla. Dokonce jsem vstávala s chutí, jen abych si zase mohla jít číst. A to je fakt divné. Trochu překáželo zpropadené zkouškové, které žere čas víc, než by mi bylo milé.

  “But just as the river is always at the door, so is the world always outside. And it is in the world that we have to live.”

Znepřátelené rody, tajní magiči - jo, MAGIE! - zrady, politikaření, domluvené sňatky, snaha všechny přechytračit, plánování atentátu, krásné prostředí - jak příjemný nádech japonské kultury. TAKHLE BY TO MĚLO VYPADAT.
Ano, ano! 

“I learned embroidery," Kaede said, "But you can't kill anyone with a needle."

"You can," Shizuka said offhandedly. "I'll show you one day.” 

V mnoha směrech originální. Nevím, k čemu to přirovnat. Dokonce přehlížím i trapnou lovestory, která naštěstí pouze sekunduje hlavní dějové linii.
Co víc říct? Jsem nadšená! Žádný velký cliffhanger a přesto další díl přečtu brzo.
Dokonce vyšlo i v češtině - pod názvem Slavík věští smrt. V antikvariátu seženete za 50-100,- Kč. V knihovně zdarma. ;)
Přísahám, že si z toho sednete na prdel.

ODKAZ NA ANOTACI: tututu
http://lianhearn.com/sugiyama_kazuko.html


The Sacred Lies of Minnow Bly (názor Kerris)

Tak jo... bylo mi navrhnuto, že sem tam můžu napsat recenzi. Ale ne recenzoidní recenzi – protože ty já psát neumím. Ani to umět nechci – chápejte, je to hrozně stereotypní. Píše to každý. V tom není žádné kouzlo.

http://vignette3.wikia.nocookie.netCo probíhalo mou hlavou, když jsem poprvé knihu objevila?

 “Hmmmm... holka, co drží Bibli. Bleh. Ale ta anotace! 
To zní vlastně dobře, nebo ne? Chci to číst... nechci to číst... meh.”

A tak kniha strávila téměř rok v mém to-read, kde jsem ji zvesela ignorovala a přeskakovala. Byla to chyba? Rozhodně!

Co stačilo k tomu, aby si mě kniha získala a věděla jsem, že ji budu milovat? 
První věta. Vážně. Jen jedna. Jedinkatá.

“I am a blood-soaked girl.”

Pokud zapojíte mozek, dojde vám, co se bude dít. Střípky z minulosti budete čekat. A přesto... i tak budete v duchu křičet a snažit se to zvrátit – jako kdybyste měli takovou moc. Ha!


Tahle kniha vás první větou chytí a nepustí. Donutí vás zpochybňovat to, čemu věříte.



Nepovím vám, co se v knize dělo – ani to víc nenaznačím. Řeknu jen to, že je to reálné. Děsivé. Nechutné. Fascinující. Skvěle napsané. Pokud nemáte žaludek na skutečný svět, vyhněte se jí. Pokud si však chcete přečíst knihu, která vás ovlivní, která vám alespoň trochu změní pohled na svět a donutí vás přemýšlet nad tím, co by se někde mohlo dít – směle do toho.

Nebojte, není to celé jen temné a pesimistické.
Pozn.
V češtině vyjde u Hostu, v dubnu 2017. Super, ne?


ODKAZ NA ANOTACI: tututu 






About Us

Recent

Random